private – přístupné jen metodám dané třídy (default)
protected – přístupné této třídě a potomkům
konstruktory
klíčová slova this, base
přetěžování metod/operátorů
předávání proměnné referencí
modifikátory ref, out, in (liší se)
properties – vlastnosti (get, set)
child class se definuje pomocí dvojtečky (class child:parent)
virtuální metody
zděděné metody v synovských třídách můžeme přepisovat, pokud použijeme v rodiči virtual a v synovi override
alternativní (horší) přístup s klíčovým slovem new (schová rodičovskou metodu)
virtuální metody jsou reprezentovány odkazy z VMT (virtual method table, tabulka virtuálních metod)
VMT přísluší celé třídě (vytváří ji překladač)
každý objekt má ukazatel na svou VMT (tudíž syn přetypovaný na otce může podle VMT poznat, že je syn) – umisťuje ho tam konstruktor
přepisování metod je potřeba kvůli tomu, že synovské třídy často inicializujeme s typem rodiče (abychom ke všem objektům různých synovských tříd mohli přistupovat jednotně) = polymorfismus
abstraktní třída – může mít abstraktní metody, nelze přímo vytvořit její instanci
abstraktní metoda – pouze hlavička funkce, musí být obsažena v abstraktní třídě, nelze ji volat (musí se přepsat)
modifikátor sealed – u třídy zakazuje dědění, u metody zakazuje override
interface – vypadá jako abstraktní třída (bez těl funkcí), zachází se s ním podobně
delegáty
chceme předat funkci jako parametr (= zacházet s ní jako s proměnnou)
nejdříve musíme definovat datový typ reprezentující danou funkci – pomocí klíčového slova delegate
public delegate int compare(object a, object b);
pak můžeme uložit odkaz na funkci (metodu) do proměnné s tímto typem
odkazy na funkce lze řetězit pomocí operátoru sčítání (odčítání naopak odebírá ze seznamu)
klíčové slovo delegate se rovněž používá při definici anonymních funkcí (existují rovněž lambda funkce – u nich je jiný přístup k typování)
namespace
Výpisky z programování
další prvky C#
struktury jsou v C# hodnotové typy (na rozdíl od objektů – ty se předávají referencí)
pole – pevný počet prvků
obecný seznam – ArrayList ze System.Collections
typovaný seznam – List<type> (tzv. generická třída)
logické operátory – pro částečné i úplné vyhodnocení
try, catch, finally, throw
paralelní procesy – vlákna, asynchronní volání
Výpisky z programování
diskrétní simulace
simulujeme mnoho procesů a to, jak se ovlivňují
nemusíme sledovat celý průběh procesu, zajímají nás jenom důležité chvíle (např. začátek a konec) – tzv. události
simulační jádro – provádí obsluhu událostí, aktivně je „vykonává“
kalendář událostí – přehled událostí s časem, kdy mají nastat
simulační jádro si typicky bere první událost z kalendáře (tedy tu naplánovanou na nejdřívější čas)
jádro také může události do kalendáře přidávat nebo je rušit
kalendář je obvykle schopen měřit čas (tedy určit čas simulace)
simulace končí, jakmile po obsluze události zůstane kalendář prázdný
každý proces je v nějakém stavu, typické stavy jsou
běží (aktivní) – právě se obsluhuje jeho událost
naplánovaný – čeká v kalendáři událostí
čeká (pasivní) – čeká, až ho někdo vzbudí
ukončený – doběhl a nebude mít další události
pokud simulační jádro běží paralelně ve více vláknech, plynou z toho problémy paralelizace – race condition, deadlock
možná implementace
kalendář událostí = cyklický spoják
plánujeme procesy (o jakou událost jde, si pamatuje proces)
pokud proces závisí na jiném procesu, tak se jím nechá aktivovat po jeho skončení (= pasivní čekání; aktivně čekající proces by se neustále ptal, jestli může pokračovat, což by zatěžovalo procesor)
Výpisky z programování
objektový návrh
lze ho pojmout jako návrh hlaviček tříd a metod a definice atributů
snažíme se problém rozdělit na co nejmenší smysluplné součásti
UML diagram – krabičky představují třídy, spojnicemi se značí relace (případně komunikace)
data flow diagram – orientovaný graf, vrcholy představují operace, hrany jsou popsány putujícími daty
Výpisky z programování
SOLID
single reponsibility – každá entita zodpovídá za jednu věc
open-closed – entity jsou otevřené rozšíření, ale uzavřené změnám
můžeme odvodit novou třídu s více daty a funkcemi, ale rozhraní stávající třídy se nebude měnit
Liskov substitution – místo rodiče lze použít potomka
s objektem synovské třídy lze zacházet jako s objektem rodičovské třídy (Tygra lze použít, jako by to byla Kočka)
interface segregation – více specifických rozhraní (pro různé klienty) je lepších než jedno univerzální
dependency inversion – závislost by měla být na abstraktním, ne na konkrétním (implementace se mění často, kdežto abstrakce je trvalejší)
Výpisky z programování
další pravidla
Deméteřin zákon – funkce by neměla volat jiné funkce, které jsou od ní „příliš daleko“ (měly by být přibližně na její úrovni; porušení zhoršuje udržovatelnost kódu a zapouzdření)
DRY – neopakuj se
high cohesion, low coupling – související věci by měly být v programu u sebe, ale měly by být provázané jen zlehka (přes interface)
Výpisky z programování
grafové algoritmy
reprezentace grafu
matice sousednosti – řádky i sloupce odpovídají vrcholům, jednička odpovídá hraně, nula nehraně
matice incidence – řádky indexovány vrcholy, sloupce hranami, jednička určuje, že vrchol náleží hraně
seznam vrcholů a u každého seznam přilehlých hran
Hurá, máš hotovo! 🎉 Pokud ti moje kartičky pomohly, můžeš mi koupit pivo.